Vitamin K není jen jediná látka. Existuje hned několik jeho forem. V základu můžeme vitamín K rozdělit na tři skupiny:

• K1 (fylochinon): Je produkován rostlinami a do těla ho dostáváme především konzumací listové zeleniny. Obsahuje ho například špenát, kapusta, brokolice, zelí, pažitka, petržel i různé druhy salátu.
• K2 (menachinon): Je produkován především bakteriemi v tenkém střevě a kvasnými bakteriemi při fermentaci. Bohaté jsou na něj tudíž potraviny jako populární japonské kimchi nebo natto, ale i naše kvašené zelí. Vitamín K2 se také nachází v červeném mase a vnitřnostech a v mléčných výrobcích.
• K3 (menadion): Synteticky vyráběná forma vitamínu K. V České republice je ho zakázané používat do lidských doplňků stravy kvůli zdravotním rizikům a možným vedlejším účinkům. Běžně prodejný je pro hospodářská zvířata.

Pro lidské tělo je nejvíce biologicky dostupnou formou vitamín K2. Tělo ho snadno přijímá a zároveň má schopnost ho maximálně využít. Ale aby to nebylo příliš jednoduché, existují i různé formy vitamínu K, které se svou biologickou dostupností odlišují. Tyto poddruhy se označují MK a číslovkou. Nejčastěji zastoupený v našem těle je MK-4. Avšak ten je jen málo využitelný, protože se rychleji rozpadá a tím pádem se uvolňuje se do těla po kratší čas. V doplňcích stravy bychom proto měli hledat vyšší čísla. Při suplementaci se nejčastěji z vyšší řady používá vitamín K2 MK-7.

Každý z typů vitamínu K má mírně odlišnou funkci. Zatímco vitamín K1 hraje důležitou roli při srážlivosti krve, K2 je zase důležitý pro zdraví kostí, zubů, ale také cév. Dokáže totiž převádět vápník z měkkých tkání, kde je nežádoucí, do pevných struktur, kde naopak přítomnost vápníku pomůže jejich zpevnění. K2 také interaguje s vitamínem D a skvěle se s ním doplňuje. Právě vitamínu D uvolňuje vápník z trávicího traktu do krevního řečiště, odkud ho pak vitamín K2 „vychytává“.  Lze tedy říct, že se tyto vitamíny ke své práci potřebují navzájem v optimálním a vyváženém množství. Díky jejich nezastupitelné spolupráci se D a K2 prodávají často společně jako jeden doplněk stravy.

Vitamínu K1 v potravinách přijímáme až desetkrát více než vitamínu K2. Až na zcela výjimečné případy ho není zapotřebí doplňovat a jeho nedostatek je opravdu vzácný. Naopak vitamín K2 v typické stravě v našich podmínkách získává v dostatečném množství jen malá část lidí. Ačkoliv také není běžné, že bychom trpěli jeho extrémním nedostatkem, i trvale snížená hladina může vést ke zvýšenému riziku vzniku některých zdravotních potíží.

Za vznikem extrémního nedostatku vitaminu K mohou stát některá onemocnění jater a trávicího ústrojí, kvůli kterým pak není tělo schopné tento vitamín vstřebávat. Neschopnost přijímání vitamínu K také může být spojená s dlouhodobým užíváním některých léků.

Optimální doporučený příjem je pro muže 120 mcg a pro ženy 90 mcg. V době těhotenství je vhodné k této dávce připočíst ještě 75 až 90 mcg.

Nedostatek vitamínu K1:

Jak již víte, jedním z hlavních úkolů vitamínu K1 je podílet se na srážení krve. Bez jeho dostatečného množství by naše tělo nebylo schopné vytvořit důležité koagulační (krve-srážlivé) prvky, což by vedlo k problémům se samovolným krvácením a s problematickým hojením ran.

Nízkou hladinu všeobecně mívají novorozené děti. Proto se krátce po porodu vitamín K podává, aby se předešlo problémům s krvácením například z pupečního pahýlu.

Nedostatek vitamínu K2:

Další funkcí vitamínu K je regulace minerálních hladin v kostech a cévách. S touto schopností je spojovaná především forma K2. Při dlouhodobém nedostatku vitamínu K2 hrozí jak usazování minerálů v měkkých tkáních, které zde mohou způsobit kardiovaskulární potíže, tak nedostatečné minerální zásobování kostí, jež mají tím pádem zvýšenou tendenci k řídnutí (osteoporóza). Absence vitamínu K2 v těle ohrožuje zejména osoby, které již oslabením kostí trpí, a pak také děti ve vývoji, které potřebují „minerální materiál“ na výstavbu kostní hmoty během růstu. Špatné zásobení pevných struktur se může projevit nejen na kostech, ale také i na stavu zubů.

Vitamín K (stejně jako vitamín D, se kterým se často prodává v doplňcích stravy dohromady) je rozpustný v tucích, nikoliv ve vodě. To znamená, že ho tělo při nadbytku ukládá a nevyloučí ho močí. I přesto, že je vitamín K nezbytný pro normální funkci těla, nadměrný příjem má vedlejší účinky a negativní dopady na zdraví. Dobrou zprávou ale je, že běžnou a vyváženou stravou přebytku vitamínu K obvykle není možné dosáhnout. Přijaté množství byste si měli hlídat jen při užívání doplňků stravy a nepřekračovat stanovenou dávku.

Přebytek vitamínu K může mít negativní dopad na játra, což je orgán, který hraje klíčovou roli při metabolizaci vitamínu K. Toxicita však hrozí až při abnormálních dávkách. Někteří lidé také mohou reagovat na zvýšené množství vitamínu K v těle trávicími potížemi, jako jsou průjmy nebo nevolnost.

Nadbytek vitamínu K může způsobit příliš rychlé srážení krve, což zvyšuje riziko tvorby krevních sraženin. Je vyšší množství je také problematické u lidí užívajících některé léky na ředění krve – warfarin a jiné antikoagulační prostředky, které se nasazují například při léčbě trombózy. V takových případech může lékař dokonce doporučit nejen vysazení doplňků stravy, ale také omezit příjem většího množství listové zeleniny.

Závěr

Vitamín K je nezbytný pro naše zdraví a má zásadní vliv na srážlivost krve a stav kostí i cév. Jeho nedostatek ale i přebytek v těle nám škodí. Obvykle však mají lidé vitamínu K nedostatek, zejména pak jeho formy K2, kterou lze efektivně dodávat doplňky stravy. Nikdy byste však neměli překračovat doporučenou denní dávku a v případě užívání léků, které by mohly s vitamínem K reagovat (např. na ředění krve), konzultuje jeho podávání s lékařem.

Zdroje

https://www.e­mimino.cz/ency­klopedie/vata­min-k-kanavit/

https://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/Vitam%C3%AD­n_K

https://www.mou­ntsinai.org/he­alth-library/supple­ment/vitamin-k

https://medli­neplus.gov/en­cy/article/002407­.htm